|
|
Obsah cesia - 137 v jednotlivých druzích půd ve vybraných lokalitách ČR
ČADOVÁ, Michaela
Cesium-137 je jedním z významných umělých radioaktivních prvků, jehož zdroji jsou testy jaderných zbraní v atmosféře prováděné ve 20. století a havárie na jaderných elektrárnách jako například Černobyl. Z důvodu nerovnoměrných srážek, jsou patrné značné rozdíly radioaktivního spadu v různých oblastech České republiky v době průchodu radioaktivního mraku po výbuchu Černobylu. Vzhledem k vysoké rozpustnosti cesia-137 ve vodě a snadnému šíření v přírodě dochází ke kontaminaci i spodních vrstev půd, kde se nacházejí kořenové systémy rostlin. Cílem předložené práce je odběr jednotlivých vzorků půd ve vybraných lokalitách, kde byla v roce 1986 zjišťována významná kontaminace černobylského původu, stanovení obsahu cesia-137 pomocí polovodičové spektrometrie gama a porovnání v závislosti na druhu půdy. Výzkumná otázka byla stanovena: Liší se obsah cesia-137 v jednotlivých druzích půd? V rámci námi provedené studie byly odebírány vzorky neobdělávané zemědělské půdy a lesní půdy ve vrstvách 0-5, 5-10 a 10-15 cm na Kvildě, Zadově a Churáňově. Pro porovnání výsledků byl proveden sběr i v lokalitě, kde nebyl radioaktivní spad tak významný. Touto lokalitou je okolí obce Stráž nad Nežárkou, která se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Z výsledku měření půdy bylo zjištěno, že i po uplynutí více než 30 let od havárie v Černobylu se cesium-137 stále nachází především ve svrchních vrstvách půdy, konkrétně v hloubce do 5 cm. Nejvyšší hmotnostní aktivita byla naměřena u lesní půdy na Zadově v hloubce 0-5 cm (364 Bq.kg-1) s rozmezím od 2,24 Bq.kg-1 do 364 Bq.kg-1. Nejvyšší hodnota hmotnostní aktivity draslíku K-40 byla naměřena u neobdělávané zemědělské půdy z lokality Kvilda v hloubce 0-5 cm (883 Bq.kg-1).
|
|
|
Srovnání měrných aktivit cesia 137 v různých druzích mechu
TRNKOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce bylo změřit obsah cesia 137 v různých druzích mechu na území zasaženém radiačním spadem a porovnat, zda různé druhy mechů mají rozdílnou tendenci absorbovat radionuklidy. Za účelem dosažení cíle byla stanovena výzkumná otázka: Obsahují různé druhy mechu na území zasaženém radiačním spadem rozdílné množství cesia 137? Teoretická část práce obsahuje informace potřebné k pochopení řešené problematiky a uvedení do současné situace. Jedná se o základní radiobiologické pojmy a základní jednotky a veličiny. Dále jsou uvedeny informace o radionuklidu Cs-137, jeho zdrojích a kinetice v přírodě. V praktické části práce je rozebrána metodika a výsledky praktického měření vzorků mechu, ale i půd odebraných z jejich podloží. V odborné literatuře je mech často uváděn jako významný bioindikátor radionuklidů. V této práci jsou ale vzorky mechu odebírány podle konkrétního druhu s cílem zjistit, zda se u jednotlivých druhů liší tendence absorbovat radionuklidy. Pro odběr vzorků byly vybrány lokality, kde byl podle dřívější studie naměřen vysoký obsah Cs-137 v půdách, způsobený radioaktivním spadem v roce 1986. Celkem bylo odebráno 20 vzorků mechů a 20 vzorků půd z jejich podloží. Jednou lokalitou odběru byl i ostrov Valaam nacházející se na Ladožském jezeře v Ruské federaci, kde byly odebrány čtyři vzorky mechu. Hmotnostní aktivita byla měřena pomocí polovodičové spektrometrie gama. Kromě Cs-137 byl zjišťován i obsah přírodního radionuklidu K-40. Naměřená spektra byla vyhodnocena pomocí softwaru GAMWIN. Měření hmotnostní aktivity Cs-137 ve vzorcích mechu a ve vzorcích půd z jejich podloží společně s výpočtem transferového poměru potvrdili, že různé druhy mechu na území zasaženém radiačním spadem obsahují rozdílné množství Cs-137.
|
|
|
Obsah Cs-137 v houbách
ČADOVÁ, Michaela
Cílem předložené práce je porovnání obsahu Cs-137 v jednotlivých druzích hub ve vybrané lokalitě pomocí polovodičové gamaspektrometrie. Výzkumná otázka byla stanovena: Liší se obsah Cs-137 v závislosti na druhu hub? V úvodní části se věnuji základním poznatkům o ionizujícím záření, které jsou důležité pro pochopení celé řešené problematiky. Jedná se o základní radiobiologické pojmy, jako jsou radioaktivita, ionizující záření, jeho biologické účinky a základní jednotky a veličiny, které se používají v radiobiologii a radiační ochraně. Dále se zabývám měřeným radionuklidem Cs-137, jeho zdroji na našem území, ke kterým patří havárie jaderné elektrárny Černobyl a testy jaderných zbraní ve 20. století. Věnuji se také koloběhu tohoto prvku v přírodě, jeho distribuci v organismu a vlivy na naše prostředí. Krátce se zabývám i základními poznatky o akumulaci Cs-137 v houbách. Dalším zmíněným bodem je metodika výzkumu, tedy stručný úvod do polovodičové spektrometrie gama. Pro odběr vzorků byly vybrány lokality Zadov, Churáňov a Kvilda na Šumavě, kde byl v roce 1986 největší radioaktivní spad. Pro porovnání byly změřeny i vzorky hub z lokalit, kde nebyl spad tak významný. Jedná se o lokality v okolí obce Příbraz a v lesích Jemčina na Třeboňsku. Celkem bylo odebráno 26 vzorků hub. Hmotnostní aktivita byla měřena pomocí polovodičové spektrometrie gama na Regionálním centru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v Českých Budějovicích. Kromě Cs-137 byl zjišťován i obsah přírodního izotopu draslíku-40. Jedná se o chemický homolog Cs-137, který má podobné vlastnosti a je obsažen homogenně v celém ekosystému. Pro porovnání byla měřena hmotnostní aktivita i u ostatních složek lesního ekosystému, jako jsou mech, kůra, šišky a zem. Doba měření byla u vzorků hub asi 24 hodin. U ostatních složek lesního ekosystému probíhalo měření v rozmezí 24 48 hodin. Naměřená spektra byla vyhodnocena pomocí softwarového nástroje GAMAT. Nejvyšší naměřená hmotnostní aktivita Cs-137 byla zjištěna u vzorku hřibu smrkového z lokality Churáňov na Šumavě (4 265 Bq.kg-1). Poměrně vysokou aktivitu vykazuje také holubinka vrhavka ze Zadova (3 050 Bq.kg-1). Nejmenší množství Cs 137 bylo naměřeno u bedly vysoké, pocházející z lokality Jemčina na Třeboňsku (5,6 Bq.kg 1) a u vzorku ryzce syrovinky z okolí obce Příbraz (34,7 Bq.kg-1). Nejvyšší hmotnostní aktivita přírodního radionuklidu K-40 byla naměřena u vzorku muchomůrky růžovky z lokality obce Příbraz (4 329 Bq.kg-1). Vysoká hodnota byla patrně zapříčiněna používáním hnojiv nebo pesticidů poblíž tohoto vzorku. Velké množství K-40 bylo zjištěno také u lakovky ametystové, pocházející taktéž z okolí obce Příbraz (2 901 Bq.kg-1). Naopak nejméně byl tento prvek obsažen ve vzorku bedly vysoké z lesů Jemčina (971,8 Bq.kg-1) a ryzce syrovinky z Příbraze (999,6 Bq.kg-1 ). Dle naměřených hodnot můžeme konstatovat, že naměřená hmotnostní aktivita se velmi liší. Jednotlivé lokality vykazují rozdílné hodnoty z důvodu nerovnoměrných srážek na našem území v době průchodu radioaktivního mraku po výbuchu Černobylu. Liší se však i konkrétní druhy hub z totožných lokalit, což je zapříčiněno mimo jiné vlastnostmi půdy a hloubkou mycélií. Zjištěné výsledky korespondují se skutečností, že hřibovité houby vykazují větší množství Cs-137 na rozdíl od hub lupenatých, které uvádí i další autoři.
|
|
| |
|
|
Cesium 137 v lesním ekosystému
KAŇKOVÁ, Jaroslava
První část práce je věnována k objasnění několika základních pojmů týkajících se zvoleného tématu, jako jsou například radioaktivita, izotop, nuklid, poločas přeměny, gamaspektrometrie a další. V druhé části práce se zabývám problematikou samotného cesia a vlivu černobylské havárie. Třetí část zpracovává problematiku cesia - 137 v lesním ekosystému. Zabývá se hlavně průzkumem a gamaspektrometrickým měřením dřevní hmoty, kůry a vzorků půdy. V praktické části práce jsem provedla odběr vzorků (především půdy z hloubky 0-5cm, půdy z hloubky 5-20cm, dřevní hmoty a porostu) z několika lokalit především Jihočeského kraje a následné jejich gamaspektrometrické proměření (kvantitativní analýza cesia - 137 v lesním ekosystému) na SÚJB v Českých Budějovicích podle metodiky.Naměřené hodnoty cesia- 137 ve vzorcích byly relativně nízké a vzhledem k ostatním zdrojům ionizujícího záření je jeho vliv na zdraví naší populace zanedbatelný. Tím byla potvrzena předpokládaná hypotéza.
|
host ::
RSS.